Jméno Vyskytná máme doloženo poprvé roku 1226 pro Vyskytnou u Jihlavy. Stála-li již tenkrát naše Vyskytná, nemohlo to býti od příliš dlouhé doby, neboť většina osad na Pelhřimovsku vznikala ve druhé polovině XII. století. (Ve vstupní hale knihovny můžete vidět střepy konvice s hubičkou, které pocházejí z konce XII. Století). V listině z roku 1233 se dozvídáme o řece Vyskytné, dnes Jankovský potok, která tvořila hranici mezi klášterstvím želivským a biskupským panstvím řečickým. Je tedy jasné, že řeka dala jméno vesnici na ní vzniklé. Později bylo k jménu přidáváno i další označení - Biskupská nebo Česká.

Vyskytná v nejstarších dobách své existence nebyla vsí, ale městem. Registra královské berně z roku 1379 nazývají Vyskytnou opidum a urbář arcibiskupských panství z roku 1390 - 1395 užívá i termínu civitas. K městskému charakteru Vyskytné poukazuje i to, že rychtář měl ku pomoci biřice. Až dosud se zachovalo pomístné jméno "Na biřictví". K zpustošení města došlo za válek husitských, a tak se s Vyskytnou setkáváme roku 1454 jako se vsí. Vyskytná patřila k biskupství řečickému asi do roku 1417, pak Janovi z Choděnic. V letech 1454 - 1850 k Pelhřimovu. Vyskytná také utrpěla s blízkým Branišovem v třicetileté válce ze všech osad v okolí nejvíce. Z 38 gruntů, které obec před válkou čítala zůstali hospodáři jen na 8 statcích a na 4 chalupách, ostatní zůstaly pusté. Také revisitace z roku 1682 udává, že z těchto pustuchých gruntů pelhřimovská obec zřídila obecní dvůr. Teprve koncem XVIII. století byl obecní dvůr rozparcelován mezi nové usedlé sedláky. Nové statky byly vybudovány bez ohledu na městiště starší, jen náhodné kopání objevuje původní půdorys vesnice.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.vyskytna.cz