V jednom z tichých údolí šumavského podhůří, jímž protéká malá horská říčka Kolčava (s úředním názvem Novosedelský potok), asi 4 km západně od nejvyšší hory strakonického okresu - Mladotického vrchu - leží malá vesnička Zvotoky.
Podle doložených historických pramenů je to jedna z nejstarších obcí zdejšího kraje, jejíž vznik spadá až do období 1. tisíciletí, snad až do zášeří dob pohanských.
První zmínka o ní je v darovací listině knížete Břetislava I. s datem 18. října 1045, kterou kníže daruje ves spolu s jinými klášteru Benediktinů v Břevnově u Prahy.

Postupem času se páni obce měnili - ves patřila ve 14. a 15. století k panství vimperskému, později k panství dobršskému, strakonickému a volyňskému.
Obyvatelé obce nalézali obživu především v zemědělství.
Z historických pramenů se dovídáme, že o skrovnou úrodu z kamenitých políček se dělili se svými pány i s církví.

Také první světová válka si v obci vybrala svou daň ve formě deseti životů zvotockých mužů. Období první republiky znamenalo rozkvět a oživení obce.
V roce 1920 byla zřízena škola, v roce 1928 pro ní byla postavena nová školní budova.
V obci tehdy prosperoval žulový lom na vrchu Tyterci, kde se těžila velmi kvalitní žula a dodávala se na stavby v širokém okolí. Dnes je lom zatopen a malé jezírko pod skálou vytváří prostředí jako stvořené pro strašidelnou pohádku.
Období socializace poznamenalo Zvotoky stejně jako jiné malé vesnice: vzniklo zemědělské družstvo, starší lidé zde zůstali pracovat, jejich děti odcházeli do města za lepším životem.
Obec se vylidnila.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.zvotoky.info